Zajímavý úhel pohledu - jak si vytvořit lehkost v rozhodování
Ano, možná namítnete, že od toho tyto formy konverzace jsou, ale osobně jsem přesvědčen, že ne vždy je to nutné nebo žádoucí. Velmi úzce to souvisí s mým předchozím článkem Jsem u toho, když se mluví, ale neslyším. Jakým způsobem vlastně diskutujeme? Umíme vůbec naslouchat protistraně? Tohle je totiž to zásadní, co je třeba mít na zřeteli, když se pustíme do dialogu - UMĚNÍ NASLOUCHAT. To je totiž kolikrát - i když se to na první pohled nebo spíše poslech 😉 nezdá - o dost těžší. Znáte ten pocit, když slyšíte nějaký argument a už už se vám v hlavě formuje ten váš protiargument, že? Ale o naslouchání a jak na něj si povíme příště.
V posledních letech jsem si osvojil jednu, myslím si, že vzácnou, ale pro vlastní osobnostní rozvoj důležitou techniku, která není těžká na zvládnutí, jen vyžaduje zpočátku trochu té sebedisciplíny. Souvisí to hodně s nasloucháním a s částečným potlačením svého ega, které nás nutí do reakce na informace nebo argumenty, protože přeci o tom také něco víme a možná jsme i experty na danou tematiku. Ale pojďme si to třeba jen vyzkoušet a zkusit si protiargumenty a jiné názory, které zrovna v konveraci s dotyčným nesdílíme, postavit do jiného světla.
Ta kouzelná formulka je "To je zajímavý úhel pohledu".
Tato věta nás osvobozuje od vytváření si jednoznačné polarity + / -, která nám může zamezovat vidět další možnosti, které se nabízejí. Pokud takto uvažujeme, vědomě si dovolujeme vytvářet si sami pro sebe výběr dalších možností v klíčových situacích, ve vnímání ostatních kolem sebe, což má pak za následek, že zůstáváme sami sebou, jsme odolní vůči manipulacím, konfliktům nebo předejdete krizím v komunikaci.
Pokud se tato "technika" stane vaší součástí osvobodí vás to od vytváření soudů, předsudků vůči situacím nebo lidem a dostaví se i lehkost a osvobození v rozhodování, vnímání světa kolem vás a v přijímání toho, čím na nás prostředí a svět tlačí, nebo nám nabízí.
Prostě je to zajímavý úhel pohledu, že mám tento úhel pohledu 😉